Peněžní a kapitálový trh a jejich nástroje

Finanční trh představuje souhrn nástrojů, postupů a institucí, jejichž prostřednictvím dochází k přelévání volných finančních prostředků od těch, kteří je vlastní k těm, kteří jimi chtějí disponovat. Zabezpečuje také soustřeďování a rozdělování uvolněných peněžních prostředků na základě nabídky a poptávky mezi subjekty finančního trhu (domácnosti, firmy různých právních forem, veřejný sektor – vláda, zahraniční subjekt).

Finanční trh je instituce, která realizuje a zprostředkovává prodej a koupi domácího i zahraničního, krátkodobého i dlouhodobého kapitálu. Peněžní a kapitálový trh jsou součástí finančního trhu.

V každé ekonomice existují 2 skupiny ekonomických subjektů, které mají různé zájmy:

• věřitelé = majitelé úspor, kteří mají přebytek finančních prostředků. Věřitelé chtějí minimální riziko, maximální likviditu a maximální výnos.
• dlužníci = mají nedostatek finančních prostředků, a naopak chtějí minimální náklady (úroky, dividendy) a maximální období půjčky.

Peněžní trh

Na rozdíl od ostatních typů není tento trh situován na určité místo, ale je to síť bankovních ústavů, makléřů, kupců, prodejců a různých zprostředkovatelů. Z hlediska objemu operací zaujímá nejvýznamnější místo mezibankovní trh (trh mezi bankami – i ČNB a ostatními bankami – dochází k dennímu přesouvání likvidních prostředků, za účelem dosažení potřebné likvidity a dostatečné výše zásob hotových peněz na jedné straně a snížení celkové likvidity a využití přebytečných zásob peněz na straně druhé.)

Peněžní trh zabezpečuje obchod s aktivy, která se v peněžní podobě uvolnila na dobu kratší než 1 rok. Je to trh krátkodobých peněz a úvěrů. Je charakterizován:

• nízkým rizikem
• nízkým úrokem
• vysokou likviditou

Kapitálový trh

Kapitálový trh v sobě zahrnuje přelévání peněžních prostředků s časovým obdobím od roku výše. Fin. prostředky většinou směřují do investičních akcí.

Transakce prováděné na tomto trhu se zabývají prodejem a koupí střednědobého (do 7 let) a dlouhodobého finančního kapitálu. Předmětem obchodu jsou především:

• majetkové cenné papíry – akcie, kurzový list, podílový list
• úvěrové cenné papíry – obligace, vkladní list, pokladniční poukázka…
• dlouhodobé úvěry – finanční leasing, na dlužní úpis, hypotekární…

Primární trh je místo, které emitentům cenných papírů umožňuje najít pro vydávané cenné papíry první majitele. Zde se papíry neprodávají ani nekupují, ale vydávají. Podle zákona vzniká cenný papír až okamžikem svého vydání, tj. okamžikem, kdy má svého majitele, není cenným papírem, byť by měl jinak všechny náležitosti cenného papíru.

Sekundární trh je trh mezi vlastníky cenných papírů, uskutečňuje se na burze cenných papírů.

Instituce trhu s cennými papíry = nejdůležitější druhy subjektů, které na tomto trhu vystupují.

Kupující je osoba, (FO i PO) která vstupuje na trh proto, že se chce stát majitelem cenných papírů. Prodávající je osoba, která je majitelem cenného papíru a hledá na trhu toho, kdo by je koupil. Trh s cennými papíry je organizován proto, aby kupujícího co nejsnadněji, nejrychleji a nejlevněji našel svého prodávajícího a naopak.

Emitent vydává cenné papíry.

Kupující a prodávající mohou na trh vstupovat přímo nebo prostřednictvím obchodníka s cennými papíry, který má povolení (licenci) pro podnikání v oboru cenných papírů, většinou zaměstnává makléře (to jsou účastníci trhu s cennými papíry, kteří mají přístup na burzu. Naopak broker = dohodce, který se zabývá zprostředkováním obchodů cizím jménem a na cizí účet, má obrovský majetek, nepotřebuje makléře, sám obchoduje.)

Organizátor trhu umožňuje na určitém místě obchod s cennými papíry a dohlíží na dodržování zákonů. Existuje trh burzovní, organizovaný burzou, a mimoburzovním trhem je trh RM-S.

Podle podoby se cenné papíry rozlišují na cenné papíry:

• listinné = v podobě listiny (certifikátu), na které je napsáno, o jaký cenný papír se jedná, kdo jej vydal a jaká práva má majitel tohoto cenného papíru.
• zaknihované = fyzicky neexistují. Jejich existence je dána zápisem v evidenci střediska cenných papírů – to je instituce, jejímž zakladatelem je ministerstvo financí. Zápis se provádí na účtu majitele cenného papíru. Středisko cenných papírů doručuje všem majitelům cenných papírů výpisy z jejich účtu, kde uvádí, které zaknihované cenné papíry a v jakém počtu pro majitele eviduje. Majitelem cenného papíru je pouze ten, kdo je jako majitel evidován ve středisku cenných papírů.

Autor: Jiří Štegl, lektor na LIGS University

Tento článek byl vytvořen na základě webináře pro naše studenty.