Šikana na pracovišti
Článek pojednává o šikaně na pracovišti, o jejích příčinách, rizikách, následcích a možném řešení. Šikana již dávno není typická jen ve školním prostředí, ale vyskytuje se stále častěji také na pracovištích v podnicích.
Šikana neboli násilí na pracovišti lze vysvětlit jako urážení, napadání nebo vyhrožování. Jedná se o teror na pracovišti, který je pojmenován jako Mobbing. A není žádným tajemstvím, že díky Mobbingu dochází k odchodu zaměstnanců, což je v ekonomickém důsledku nepříznivý dopad pro podnik. Pokud dochází k šikaně ze strany vedoucího, hovoříme o Bossingu. Každá šikana začíná nevinnými žertíky a legráckami, kdy agresor zkouší, kam je u jeho oběti možné zajít. A dochází ke stupňování, které pokud není řešeno, může vygradovat do neúnosné míry. Šikana je v České republice zakázána Zákoníkem práce, který zakazuje diskriminaci zaměstnanců na pracovišti. Její oběti se velice často obracejí s žádostí o pomoc na Policii ČR nebo i soudy. Ovšem není to pro šikanovaného jednoduché, trpí strachem a obavami z pomsty ze strany agresorů. Těmto lidem je třeba poskytnout odpovídající psychologickou podporu a ujistit je, že problém nesouvisí s jejich osobností, jelikož agresoři si svou oběť vybírají mezi slabšími nebo i úspěšnými, kteří by je mohli v budoucnu na pracovišti ohrozit.
Mobbing je terorizování a poškozování jedince na jeho pracovišti, při intenzitě jedenkrát týdně nejméně po dobu půl roku. Podskupinou Mobbingu je Bossing, kdy je šikana prováděna nadřízeným pracovníkem. Projevují se posměchem, nadávkami, ponižováním postiženého. Zákoník práce č. 262/2006 Sb. ve znění pozdějších novelizací řeší problematiku šikany v následujících paragrafech:
Par. č. 16 odstavec 2 - řeší rovné zacházení se zaměstnanci
Par. č. 11 Ochrana osobnosti
Poškození zaměstnanci mají možnost šikanu řešit trestněprávně a soukromoprávně.
Šikana je způsobena celospolečenským růstem násilí a vzestupem agresivity. Za příčiny můžeme považovat: rozpad tradičních hodnot, růst rizika ztráty zaměstnání, snižování sociálních jistot nebo rostoucí tlak na zvyšování produktivity práce. V zaměstnání se jedná většinou o boj o moc, tlak od vedení nebo konkurence mezi kolegy.
Se šikanou se většina z nás ve svém životě již setkala. Jedná se o velice nepříjemný, a mnohdy pro postižené neřešitelný problém. Není to žádná novinka, nicméně v dnešní době se vyskytuje v mnoha formách v podnicích. Nemusí vždy znamenat fyzické násilí, ale tzv. psychoteror, který vyvolává nejrůznější duševní poruchy u jedinců, kteří jsou ze strany buď svých kolegů, anebo vedoucích pracovníků, šikanováni.
Jak se bránit proti Mobbingu nebo Bossingu? Hrozba šikany číhá na každého zaměstnance v jakémkoli kolektivu, protože kolektiv je vlastně smečka, která je schopna vyloučit člena a trápit jej. Mobbing se nejčastěji vyskytuje jako pomlouvání na pracovišti, zesměšňování nebo kritizování, třeba i se sexuálním podtextem. Mobbing je zpravidla nastaven proti úspěšným nebo „slabším“ kolegům. Takové jednání je velice podobné jako ve vlčí smečce. Dotčený zaměstnanec by se měl obrátit na svého nadřízeného a požádat jej o vyřešení Mobbingu na pracovišti.
Pokud se jedná o Bossing, může se projevovat chováním ze strany vedoucího (zesměšňování, pomluvy, neodpovídající práce pracovní náplni nebo kvalifikaci). V těchto případech je vhodné shromáždit důkazy a i svědky tohoto jednání na pracovišti a o problému informovat nadřízeného zaměstnance nebo personální útvar. Bossing v praxi svědčí o psychických problémech vedoucího zaměstnance, který si může touto „šikanou“ léčit svou nemocnou duši. Nejúčinnější je ovšem odejít do jiného podniku, tento problém nebývá zpravidla řešen a ze zaměstnance, který je vystaven šikaně je zároveň nespolehlivý a neschopný zaměstnanec. Zaměstnavatelé nejsou ochotni tyto problémy řešit, i když takovým jednáním mohou ztratit kvalifikované zaměstnance, kteří mohou ohrozit dokonce i konkurenceschopnost podniku.
Při dlouhodobé šikaně, která se může jevit jako bezvýchodná situace, dochází u šikanou postižených zaměstnanců k psychickým dopadům (nespavost, nervozita, strach), psychosomatickým projevům (bolesti hlavy, poruchy krevního oběhu) a pokud není tento problém řešen, může vyústit až sebevraždou. Nelze zapomínat také na to, že agresoři, ať v podobě nadřízených nebo kolegů, se dopouštějí také trestného činu, který bývá nejčastěji klasifikován jako omezování osobní svobody nebo v horších případech ublížení na zdraví. Šikana na pracovišti má dopady i pro podnik samotný a to jednak v nárůstu fluktuace zaměstnanců, postupným nárůstem absentérství zaměstnanců postižených šikanou. Dochází ke konfliktům mezi zaměstnanci.
A jakou roli by měly hrát podniky při řešení šikany na pracovišti a jak jí předcházet? Podniky by tento jev neměly podporovat nebo jej záměrně maskovat. Personální útvary by měly vypracovat směrnice a postupy, jak tento jev řešit a jak mu předcházet. Jedná se většinou o Antimobbingové ujednání, kterým bohužel disponují pouze velké podniky a jen některé střední podniky. Domnívám se, že se s tímto jevem setkáme ve všech podnicích, nicméně jsou odlišné přístupy manažerů k jejímu řešení nebo předcházení.
Autor: Mgr. Jan Soukup, MBA, student LIGS University