Fond pojištění vkladů

Klienti bank, družstevních záložen a stavebních spořitelen jsou již od roku 1995 (dle Zákona č. 156/1994 Sb.) chráněni, respektive mají chráněny své vklady, institutem Fondu pojištění vkladů (dále jen Fond).

Výše pojištěných vkladů se v průběhu času měnila. Původní výše 25 000 EUR s 10% spoluúčastí klienta, která platila od počátku existence Fondu, byla zásadním způsobem diskutována a upravována v roce 2008, a to v reakci na problémy bankovního sektoru. Ty začaly v USA a postupně se přesunuly prakticky do celého světa. Nejprve došlo ke zvýšení limitu na 50 000 EUR s tím, že byla zrušena spoluúčast klienta a následně došlo ke změně v roce 2011. Vklady jsou od té doby pojištěny do výše ekvivalentu 100 00 EUR, a to v plné výši. Tento limit je platný v celé EU. Důležité je také zmínit, že jsou pojištěny vklady fyzických i právnických osob, a to u každé pojištěné instituce zvlášť. Klienti tedy mohou své vklady rozdělit do několika institucí, případně mohou vklady rozdělit na více osob a docílit tím vyššího celkového pojištění. Pojištěn je nejen vklad, ale i úrok z něj. Zároveň mají klienti garantovánu i maximální dobu, dokdy musí být realizována výplata náhrady. Termín je zákonem stanoven na 20 dní od potvrzení platební neschopnosti instituce. Fakticky ale dochází k tomu, že klienti na své finanční prostředky čekají déle, protože před prohlášením o platební neschopnosti může dojít (a dochází) k soudnímu zablokování výplaty finančních prostředků. Např. u posledního případu Metropolitního úvěrového družstva byly vklady pro klienty nedostupné od května 2013 a výplata náhrady klientům začala až 27. 1. 2014.

Jakým způsobem je Fond financován? Do Fondu přispívají čtvrtletně ze zákona všechny instituce (banky, stavební spořitelny a družstevní záložny), u kterých jsou vedeny pojištěné vklady. Příspěvek banky a družstevní záložny do fondu činí 0,04 %, v případě stavebních spořitelen se jedná o 0,02%. Výchozí hodnotou pro výpočet příspěvku je průměr objemu pojištěných pohledávek z vkladů za příslušné kalendářní čtvrtletí. Dosáhne-li objem prostředků ve Fondu 1,5% pojištěných vkladů, což by s současné době představovalo cca 38 mld., je povinný příspěvek snížen o 75%, tj. na 0,01% u bank a záložen a na 0,005% u stavebních spořitelen.

U stavebních spořitelen je nižší příspěvek dán tím, že stavební spoření není produkt určený pouze pro spoření, ale slouží také jako produkt úvěrový (překlenovací úvěry). Přesto je na účtech stavebních spořitelen aktuálně uloženo 430 mld. Kč, což představuje cca 17% pojištěných klientských vkladů v ČR.

Ve Fondu je v současné době uloženo cca 18 mld. Kč s tím, že roční příspěvky přispívajících institucí činí cca 3,8 mld. Vzhledem k tomu, že Fond aktuálně ručí za vklady ve výši 2,5 bilionu Kč je jasné, že v případě problému některé z velkých bank by nebyl schopen vyplatit náhrady z vlastních zdrojů. Pro případ, že by bylo potřeba poskytnout náhrady v hodnotě vyšší, než je ve Fondu uloženo, je každoročně schvalován dluhopisový program Fondu. Ten umožňuje okamžitě emitovat dluhopisy v maximálním nesplaceném objemu 100 mld. Kč s dobou trvání programu 10 let.

Od svého vzniku Fond pojištění vkladů již vyplatil náhrady za pojištěné vklady v hodnotě přesahující 27 miliard korun.  Výplaty se týkaly klientů 12 bank a třech družstevních záložen, které ukončily svou činnost mezi lety 1995 a 2013. V současné době probíhá výplata náhrady vkladů Metropolitního úvěrového družstva. Klientů, kteří obdrželi náhradu za svůj vklad, je více než 300 tisíc.

Zajímavé je podívat se na časovou posloupnost výplaty náhrad – poslední banka, které byla odebrána licence, byla v roce 2003 Plzeňská banka. Od té doby byly z Fondu vypláceny náhrady vkladů pouze družstevních záložen (spořitelních a úvěrových družstev). Konkrétně se jednalo o Vojenskou družstevní záložnu (2011), UNIBON, spořitelní a úvěrní družstvo (2012), PDW Praha (2013) a Metropolitní spořitelní družstvo (2014). Za povšimnutí stojí to, že k problémům těchto institucí došlo až po roce 2008, respektive po roce 2011, tedy v době, kdy se spoření v záložnách stalo pro klienty opět zajímavým a fakticky bezrizikovým. Klienti mají vklady pojištěny a nenesou v případě ukončení činnost (odebrání licence) žádné riziko spoluúčasti.

Institut pojištění vkladů je součásti české bankovní soustavy již od roku 1995. Z níže uvedeného grafu je patrné, v jakém období se klienti o pojištění svých vkladů zajímali nejvíce. Graf vychází z údajů Google Trends a ukazuje, jak byl na internetu v ČR vyhledáván pojem „pojištění vkladů“. Maximální aktivity bylo dosaženo na přelomu let 2008 - 2009, což zcela jistě souviselo s počátkem globální ekonomické krize. Další výrazný narůst lze pozorovat v roce 2011, což, dle mého názoru souvisí s tím, že začaly problémy družstevních záložen, Fond začal vyplácet náhrady a klienti na internetu hledali informace. Od roku 2011 je trend ve vyhledávání stabilní – od roku 2011 pravidelně každý rok ukončuje činnost jedna instituce…

Podrobněji se chci věnovat tématu, které je v poslední době skloňováno jak ze strany ČNB, tak ze strany politiků a to je spoluúčast klientů. V současné době, kdy není spoluúčast žádná, není totiž klient nikterak motivován k tomu, aby se více zajímal o to, komu své finanční prostředky svěřuje. Jediným kritériem výběru často bývá jen cena – úrok – a klienti neberou v potaz možná rizika.

Na volném trhu obecně platí, že čím větší úrok (výnos, zisk), tím větší riziko (náklad). Typickým příkladem jsou dluhopisy. Zjednodušeně je výnos dluhopisu tvořen součtem tržní úrokové sazby a úrokové prémie, která je odvozena od rizika emitenta. Z pohledu klienta to znamená, že čím větší výnos, tím větší riziko nesplacení podstupuji. Jsou klienti, kteří upřednostní výnos a jsou klienti, kteří upřednostní menší riziko.

Pokud budeme chtít touto zjednodušenou optikou posoudit rizikovost banky a záložny, podívejme se na srovnatelné dluhopisy. Česká spořitelna v současné době nabízí klientům ke koupi  podřízený dluhopis své matky (Erste Bank) se splatností 10 let a úrokem 4% p.a. Spořitelní družstvo Akcenta nabízí stejný typ dluhopisu s úrokem 7,5%. Rizikovost banky oproti družstevní záložně z pohledu výnosu na dluhopisu je v tomto případě přibližně poloviční.

Pokud tedy přijmeme všeobecně uznávanou hypotézu, že banky jsou bezpečnější než družstevní záložny, tak by měly být úroky v záložnách vyšší – což platí. Zároveň by klienti měli nést vyšší riziko při uložení finančních prostředků v záložnách – což neplatí, protože z pohledu pojištění vkladů jsou si všechny přispívající instituce rovny.

Existence spoluúčasti by klienty zcela jistě motivovala více se zamýšlet nejen nad tím, jaký je výnos (úrok) jejich investice, ale i jaký je potencionální náklad (spoluúčast). Zrušení spoluúčasti v roce 2008 mělo přímou souvislost s globální ekonomickou krizí, která měla za následek ukončení činnosti mnoha finančních institucí. Např. v USA mezi lety 2008 -2012 ukončilo svou činnost více než 340 bank. Reakcí klientů byla tehdy obrovská ztráta důvěry ve finanční instituce jako takové. Následoval run na banky a vybírání vkladů (finanční prostředky často končily v bezpečnostních schránkách). Bylo tedy zcela nezbytné dát trhu impulz, že se klienti o své vklady nemusí bát, a bylo nezbytné posílit důvěru v bankovní systém. Proto došlo ke zrušení spoluúčasti klientů.

Pokud se však podíváme na současnou situaci v ČR, tak česká bankovní soustava patří mezi nejzdravější v Evropě a to i přestože stress testy, které ČNB pravidelně provádí, patří mezi nejpřísnější na světě. Dle mého by v případě zavedení spoluúčasti nehrozila ztráta důvěry a naopak by se pozitivně zvýšil tlak na klienty ve smyslu finanční gramotnosti a uvažování o riziku. V podobném duchu se v poslední době vyjádřil nejen guvernér ČNB Miroslav Singer, ale i ministr financí Andrej Babiš.

Autor: Ing. Jiří Kavale, DiS., student LIGS University      

Seznam použité literatury:

1. Zákon č. 156/1994 Sb.
2. Zákon o bankách č. 21/1992 Sb.
3. Fond pojištění vkladů. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.fpv.cz/cs
4. Metropolitní spořitelní družstvo. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.imsd.cz
5. Podřízený vklad RENTA [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.akcenta.eu/podrizeny-vklad-renta.html
6. Google Trends. [online]. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.google.cz/trends
7. Garance vkladů v kampeličkách mají být nižší než u bank, chce Singer Zdroj: http://ekonomika.idnes.cz/singer-chce-znevyhodnit-kampelicky-oproti-bankam-f7x-/ekonomika.aspx [online].  6. 1. 2014 [cit. 2014-03-11].