Souhrnný výzkum sociálního chování společnosti v oblasti nakládání s primárním biologickým odpadem - část čtvrtá
Současná sociální realita společnosti při identifikaci a likvidaci novodobých látek, které se stávají součástí lidského biologického odpadu
Zdánlivá současná zvládnutelnost problematiky likvidace lidských exkrementů bere za své při pohledu na vodu jako součást koloběhu vody v přírodě a jako primární součást ekosystému. Biologicky vyčištěná voda v čistírnách odpadních vod se vypouští do vodotečí, kde se stane předmětem dále využívaného vodního hospodářství se všemi dalšími aspekty potřebnými pro nakládání s ní, voda je jedním ze základních pramenů existence života na světě.
V našem reálném světě je voda dále využívána zejména k dalšímu zhodnocení jako voda průmyslová, voda pitná, voda pro rekreaci a logicky také jako přirozená součást životního prostředí pro další subsystémy flory a fauny vyskytující se v různých formách v přírodě. Zde je na místě řešit další otázky možného ovlivnění kvality vody různými rezidui vyskytující se v lidském exkrementu, který sice již prošel procesem biologického čištění, ale ponechal si v sobě obsah, který má charakter nových a neznámých chemických látek, uměle vytvořených, prvotně sloužících k jiným účelům. Těmito látkami jsou zejména běžně distribuované léky, antibiotika, hormonální antikoncepce, průmyslově vyráběné potravinové doplňky( například na hubnutí) a drogy. Léčiva jsou konzumována ve velkém množství v moderní společnosti , a to zejména v industrializovaných zemích. Zbytky spotřebovaných léčiv tak projdou odpadní vodou a mohou skončit ve vodním prostředí cestou vypouštěných biologicky vyčištěných odpadních vod do vod povrchových . V prostředí, kde potom sloučeniny, jako nedefinované chemické směsi a deriváty mohou mít nepříznivé účinky na vodní organismy , nebo které mohou přímo ovlivňovat kvalitu vody při dalším zpracování na pitnou vodu a její užití.
Ačkoliv je základní chemické složení těchto látek v době výroby a distribuce známé, není sledován jejich další pohyb v ekosystému, kam se přes zažívací trakt lidské populace prostřednictvím exkrementu dostanou. Spotřebovaná léčiva a další látky jsou vylučovány močí nebo výkaly jako směs mateřských sloučenin a metabolitů.
Tyto sloučeniny jsou pak přepravovány do čistíren odpadních vod (ČOV), kde mohou být odstraněny (např. přes sorpční biodegradaci ), znovu vznikají v důsledku štěpení neznámé konjungáty nebo mohou projít procesem čištění zcela beze změn. Část, která přežije proces čištění, skončí ve vodním prostředí . To se považuje za hlavní cestu pro kontaminaci vodního prostředí léčivy.
Problematika je o to složitější, že každá z uvedených látek se díky svému složení a pohybu v chemicky a biologicky různorodém prostředí dále může změnit na jinou strukturu s odlišnou molekulovou skladbou, která vodní prostředí ovlivňuje. Metabolity těchto látek nebyly dosud systematicky sledovány pro potřebu posuzování základních kvalitativních vlastností přírodních vod, následně se zapojují do přirozeného koloběhu vody a dostávají se zpět do přírodního cyklu jako předmět primární spotřeby pitné vody a dalších způsobů jejího využívání (např. rekreace, chov ryb, kumulace vody apod.)
Objevuje se tak zcela nový sociální a hygienický problém. Přítomnost léčiv v odpadních vodách byla objevena již v roce 1970, ale nebylo to publikováno až do následujícího desetiletí, kdy byly již zjištěny ve vodním prostředí vyšší zaznamenatelné koncentrace . Potřeba výzkumu uvažované oblasti se rozšířila vzhledem k dramatickému nárůstu spotřeby téměř 100 nových léčiv nebo následně jejich metabolitů, které dosud nebyly detekovány ve vodním prostředí . Byla zahájena ekotoxikologická debata , zda tyto prozatím subnízké koncentrace(ng/l) jsou oprávněnými argumenty pro obavu o životaschopnost vodních organismů a vlivu na lidský organismus. Byly provedeny účelově zaměřené studie, které zprávu o nepříznivých účincích na vodní organismy vzhledem ke chronické expozici léčiv nebo směsí léčiv začaly exaktně zkoumat. Jejich přítomnost v pitné vodě je stálé znamení indikující reziduální znečištění pocházející z odpadních vod.
Je však nepochybné, že vzhledem k množícím se mediálním zprávám a i rostoucí obavě obyvatel je nutné získat konkrétní údaje o celkové příslušné národní situaci, aby byl proces rizik výskytu těchto látek podložen konkrétními a vědeckými důkazy. Výsledky screeningových šetření provedených v různých zemích lze k tomuto účelu využít jen k zobecnění v omezené míře, protože objem i struktura spotřeby léků, podíl využití povrchových a podzemních vod k výrobě pitné vody a využívané technologie úpravy vody se liší stát od státu, někdy i velmi podstatně. Problematika se však netýká pouze běžných léčiv a jejich vlivu na pitnou vodu, ale jak již bylo uvedeno, také výskytu dalších látek (jako je hormonální antikoncepce a např. prostředků na hubnutí) . Jejich vliv je již prokázaný na další oblasti životního prostředí, např. na jednoduché formy života a i existenci fauny žijící ve vodním prostředí, která se pak následně stává součástí potravy lidstva se všemi možnými důsledky na zdravotní stav populace. To je alarmující zjištění, zejména s ohledem na množství produkce a spotřebu těchto látek a obrovskou finanční náročnost, která by byla nutná k systémovému výzkumu výskytu dopadů novodobých materií na celý ekosystém, současnou a budoucí existenci a zdraví populace včetně obecného stavu životního prostředí.
Problémem je zejména absence právních předpisů, regulujících sociální chování společnosti v této oblasti. Již dnes je však zřejmé, že s ohledem na rozsah problematiky a nesmírně náročnou analytickou činnost se jedná o velmi finančně nákladnou záležitost, která pokud by měla být důsledně dořešena, bude vyžadovat významné legislativní změny, řešení finančního zajištění odstraňování možných důsledků s ohledem na konkrétní odpovědnost za vliv těchto látek v konečném důsledku na životní prostředí. Zejména oblast odpovědnosti bude velmi složitou problematikou, protože do „životního“ cyklu uvedených látek je zapojeno více subjektů od výrobce a producenta, přes obchodní společnosti, spotřebitele , subjekty oprávněné nakládat s odpady až po státní správu jakožto vrcholový nástroj regulace obecného chování a i garanta kvality životního prostředí. Nepochybně do problematiky musí být zapojeno celoevropské a celosvětové společenství, protože se jedná globální problematiku, přes logické lokální odlišnosti.
Spotřeba léčiv v té které zemi se velmi liší a ovlivňuje profil sloučenin a metabolitů nalezených v odpadních vodách . Statistické údaje o spotřebě léčiv jsou definované jako denní dávky spotřeby léků na tisíc obyvatel . Z toho lze vycházet pro údaje o roční spotřebě obyvatel, která se pohybuje od kg až po stovky kg. Pouhá biochemická analýza novodobých látek v odpadních a přírodních vodách je velmi složitou záležitostí, protože jejich výskyt není legislativně samostatně vůbec sledován. Vodítkem může být množství produkce u legálně distribuovaných látek jako jsou léky. Již však samo chemické složení a účinky primárních látek svědčí o tom, že po průchodu lidským organismem si ponechávají částečně své vlastnosti z hlediska očekávaného účinku u léků, nepředvídatelné vlastnosti u antikoncepce, potravinových doplňků a drog.
Výskyt drog a jejich výzkum , jako další nepřirozené a negativní látky, v odpadních vodách slouží v současnosti jako indikace a identifikace množství spotřebovaných drog, zejména ve velkých aglomeracích v chronologickém pasportu týdenní spotřeby jako ukazatel sociálního chování . Také však a i potřebě kriminalistického pátrání po výrobnách syntetických drog, kdy jsou zbytky látek potřebných k výrobě vylévány do odpadních vod . Pomocí sledování koncentrace výskytu zbytků drog ve stokové síti mohou vést až k dohledání ilegálních výroben drog. Jejich spotřeba celosvětově narůstá, důvodem mohou být celosvětová hospodářská krize a nezaměstnanost a také se rozvíjející celosvětový obchod s drogami. Konzumace drog má výrazný sociální vliv a působí velké ekonomické škody. Odhadem je v současné době na světě zhruba 250 mil uživatelů drog (zdroj OSN -Nations Office on Drugs and Crime).
Nastává tak velmi podobná situace jako kdysi v počátcích lidské civilizace, kdy se lidé přirozeně snažili zbavit svého primárního odpadu, který byl infikován v té době neznámými bakteriemi a viry a které způsobovaly pandemické epidemie s katastrofálními následky, přesto tento odpad nebyl předmětem zájmu lidského společenství.
Nyní stojí lidstvo před mnohem složitější situací a tou je složení a množství látek, které jsou vyloučeny exkrementy přes zažívací ústrojí a dostávají se zejména přes splaškovou vodu zpět do koloběhu přírody také bez dosud zjištěných účinků.
Autor: Ing. Jan Sedláček, MBA, LL.M., student LIGS University
Seznam použité literatury:
- Kožíšek F., Čadek V., Jeligová H.: Výskyt humáních léčiv v pitných vodách,SOVAK sborník-3/2010
- Smrčková Š., Syrovátková K., Kordík A.: Separace vybraných farmakologicky aktivních látek na koloně s gradientovou elucí a UV detekcí, Hydrochémia sborník konference 2012 str.96
- Zhi-Hua Li: Effect of residual pharmaceuticals presents in aquatic enviroment on fisch, JČU 2011
- Očenášková V. a kolektiv.: Stanovení množství nelegálních drog a jejich metabolitů v komunálních odpadních vodách, VÚV TGM Praha, Praha 2012
- Vieno N.: Occurence of Pharmaceutical in Finnich Sevage Treatment Plants,Surfaces Waters,and their Elimination in Drinking Water Treatment Processes,Tampere University of Technology,Tampere 2007
- Boxal A.B..: Targeted monitoring for human pharmaceuticals in vulnerable source and final waters,Inspectorate Project No. WDO805 (ref.DWI 70/2/231) Drinking water, December 2011