Teorie úzkých míst aneb teorie řetězu

Teorie omezení (TOC - Theory of Constrains) je teorií E. M. Goldratta a je založena na odstraňování omezení z podnikových procesů s cílem maximalizovat průtok a minimalizovat zásoby a operační náklady.

Metoda byla zpočátku prezentována na příkladech z výroby, a to zejména na kapacitách výrobních zařízeních, ale brzy se koncept dostal do rukou softwarových designerů a inženýrů a formou softwarových řešení infiltroval také do oblasti řídicích činností.

E. M. Goldratt myšlenku prezentoval na příkladu řetězu. Omezení podniku je tedy oním nejslabším článkem pomyslného řetězu a právě pevnost nejslabšího článku určuje pevnost celého celku.

Omezení je cokoliv, co brání dosažení stanoveného cíle.  Každý systém, tedy i podnik, má omezení, které zabraňuje systému dosáhnout vyššího stupně výkonnosti.

Podniková omezení můžeme rozdělit do tří velkých kategorií:

• Fyzická omezení – stroje, lidé, zdroje a zařízení. Je jednoduché toto omezení identifikovat a odstranit, často však mají původ v samotném fungování podniku a přejdou tak do roviny procedurálních omezení.
• Procedurální omezení (omezení v řízení, manažerské omezení) – nevhodná pravidla a kritéria, kterými se organizace řídí. Manažerským omezením je například chybný výběr dodavatelů, chybná personální politika, neproškolený personál, nevhodné investice.
• Omezení v chování lidí – domněnky, přesvědčení a předpoklady, které způsobují a podmiňují existenci manažerských omezení. Omezení v chování lidí brání identifikaci manažerského omezení, a to zase brání identifikaci fyzického omezení.

Cílem TOC je poskytnout systematický přístup umožňující navrhnout a implementovat takové změny a takovým způsobem, aby tyto změny bylo možné současně považovat za zlepšení.

Pro měření efektu těchto zlepšení definuje TOC tři základní finanční metriky:

• Průtok – peníze, které podnik obdrží za realizaci svých výrobků a služeb.
• Investice – peníze vydané na nákup potřebných komponent, které jsou v daný moment vázané v podniku (zásoby).
• Provozní náklady – peníze vydané na vlastní transformaci zásob na prodejné produkty. Postup aplikace metody TOC obsahuje několik principiálních přístupů.

Za základní stavební prvky TOC považujeme:

• Princip Sokratovské metody dotazování (současné 5*Proč), princip pěti kroků TOC (identifikace omezení, maximální možné využití daného omezení, podřízení celého systému tomuto omezení, odstranění omezení, identifikace nového omezení, opětovný začátek od bodu 1).
• Princip kauzality (následek / příčina / následek). Princip kauzality je v praxi implementován pomocí pěti digramů (anglicky CRT, CRD, FRT, PRT, TRT), tzv. stromů.

Optimalizační aktivity mají různé podoby. Základy spočívají ve vědeckém řízení, ze kterého se v průběhu posledního století profilovala nejmladší inženýrská disciplína – Průmyslové inženýrství.  

Cílem průmyslového inženýrství (Industrial Engineering) je na základě analýzy a znalosti prostředí navrhovat, implementovat a udržovat programy na zvyšování produktivity. Zvýšení produktivity je dosaženo díky důsledné eliminaci plýtvání a neustálým zlepšováním. V posledních letech je důraz kladen na člověka (vykonavatele procesu), který je stavěn do role spolutvůrce a facilitátora „nového“ procesu. Průmyslové inženýrství má v současné době často podobu zavádění celostních systémů inspirovaných výrobním systémem Toyota.

Výrobní systém Toyota tak, jak jej definoval J. Likert, funguje na čtyřech základních principech -  filozofie, proces, lidé a problémy. Toyota bere velmi vážně dlouhodobé myšlení a svůj systém prezentuje jako firemní filozofii. Součástí firemní koncepce je kromě orientace na proces, kvalitu a náklady také soubor nástrojů pro rozvoj a podporu lidí (zaměstnanců i dodavatelů) v neustálém zlepšování a osobním rozvoji.

Filozofie společnosti Toyota doslova říká, že nezhotovuje pouze auta, ale utváří také lidi.

Z výrobního systému Toyota vychází také štíhlý koncept, jehož hlavní myšlenkou je orientace na zákazníka, princip tahu, princip toku, tok hodnoty a excelence. Významným nástrojem štíhlého konceptu je mapování hodnotového toku, které je realizováno s cílem vytvořit podmínky pro flexibilitu, včasnost dodávky (snižování průběžných časů) a minimalizaci nákladů (dělení činností dle jejich přidané hodnoty).

Teorii úzkých míst (Theory of Constrains) lze zařadit mezi tři hlavní manažerské směry řízení podniků v osmdesátých a devadesátých letech minulého století, spolu s JIT (Just in Time) a TQM (Total Quality Management).

Chcete se dozvědět více o různých modelech či metodách využívaných v řízení podniků? Toto vše a ještě více se můžete naučit při studiu MBA na LIGS University, kde nechybí specializace jako Strategický management, Mezinárodní marketing či E-Business. Více o programu se můžete dozvědět ZDE.

Autorka: Ing. Lencová Veronika, MBA
Lektorka a spisovatelka zabývající se výkonností firem (Lencovaveronika.cz)