BOZP v praxi
Článek pojednává o BOZP (Bezpečnost práce a ochrana zdraví při práci). Zabývá se současným stavem problematiky, přístupy českých podniků a zaměstnanců, ale také dopady, které plynou z porušování BOZP.
BOZP je zákonem stanovený soubor opatření, které předcházejí ztrátám na životech zaměstnanců a ochraňují jejich zdraví. Pro vyhodnocování rizik v podnicích jsou využívány odborně způsobilé osoby pro prevenci rizik. Problematika je detailně legislativně řešena. Jedná se např. o zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších novel - Zákoník práce, který řeší práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů, zákon č. 309/2006 Sb. o zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví, nařízení vlády č. 361/2007 Sb. o podmínkách ochrany zdraví při práci nebo zákon č. 251/2005 Sb. o inspekci práce.
Dodržování zásad BOZP je legislativně závazné pro zaměstnance i zaměstnavatele. Jedná se o preventivní opatření chránící zaměstnance před zraněním nebo poškozením zdraví. Zaměstnavatel má zákonnou povinnost identifikovat rizika na pracovištích, odstranit je a informovat o nich všechny zainteresované osoby vyskytující se na konkrétním pracovišti. Pro tyto účely jsou v podnicích angažováni technici BOZP a PO, kteří jsou za problematiku BOZP odpovědni.
V současnosti je dodržování BOZP a minimalizace pracovních úrazů základním cílem mnoha podniků. U podniků dochází k finančním nákladům na léčbu i k léčebným výdajům. Jedná se o zbytečně vynakládané prostředky. Proto jsou zaměstnanci, kteří porušují BOZP, pravidelně sankcionování a v případě výrazného porušení BOZP bývá jejich pracovní poměr ukončen.
Každý zaměstnavatel bez ohledu na svou velikost, má rovněž zákonnou povinnost periodicky školit zaměstnance v problematice BOZP, zpravidla jednou za kalendářní rok, nicméně záleží na povaze vykonávané práce. Školení je pro zaměstnance závazné, a jakékoli porušení BOZP, ať s následkem úrazu, či bez něj, bývá v podnicích sankcionováno. Jedná se o výchovný charakter postihu, který má zaměstnance odradit od nebezpečného jednání s ohledem na jejich zdraví.
Technik BOZP, vyjma identifikace rizik, rovněž dbá na dodržování legislativy a provádí označování jednotlivých rizik nebo pomůcek na jejich odstranění bezpečnostními štítky, doplňuje lékárničky, ale v neposlední řadě je členem vedení podniku, který se vyjadřuje ke všem modernizacím a úpravám na jednotlivých pracovištích. Kromě toho je nutné si uvědomit, že pozici technika BOZP může vykonávat jen osoba odborně způsobilá (disponuje státní zkouškou z BOZP a PO a příslušnou praxí).
V podnicích často dochází ke slabému vybavení zaměstnanců ochrannými pracovními pomůckami (pracovní obuv je stanovena na dva roky užívání vnitřním předpisem podniku), nicméně při poškození zpravidla zaměstnanci nové nedostávají. Obdobný problém bývá s montérkami nebo rukavicemi (CIUR, a. s., České Dráhy, a. s.). Jsou to podniky, ve kterých dochází k rychlému opotřebení ochranných pracovních pomůcek v souvislosti s výkonem povolání. Je ovšem nutné zdůraznit, že k tomuto jevu zpravidla nedochází z rozhodnutí ze strany manažerů, ale z nekompetentnosti řadových zaměstnanců, kteří mají problematiku na starosti. Ve většině podniků jsou prostředky k dispozici na skladech, tudíž se zásobováním podniků nebývají problémy. Úspory na ochranných pomůckách jsou minimální, náklady na úhrady léčebných výloh vysoké. Jedná se o negativní fenomén zejména v malých a některých středních podnicích. Pokud se zaměstnanci přihodí pracovní úraz, záleží, zdali byl vybaven pro práci či ochranné pomůcky nepoužívá. Pokud pomůcky záměrně nepoužívá, porušuje BOZP a pracovní úraz není zpravidla uznán jako pracovní. Vznik pracovního úrazu musí zaměstnavatel oznámit na Inspektorát práce a vysvětlit, proč k úrazu došlo a jakými způsoby je možné učinit prevenci do budoucna.
Za nedodržování BOZP hrozí finanční sankce zaměstnavatelům i zaměstnancům. Velké a střední podniky se snaží o řešení problematiky. Přesto hlavními hříšníky jsou zaměstnanci. Sankce pro podnik se pohybují od několika desítek tisíc až po miliony korun, dle prohřešku nebo následku pracovního úrazu. Pro zaměstnavatele se zpravidla jedná jen o sankce. O poznání hůře jsou postiženi zaměstnanci, kterým vznikl pracovní úraz způsobený nedodržením pravidel BOZP. Může se jednat o drobné zranění nebo třeba i ztrátu schopnosti vykonávat pracovní činnost a odchod do invalidního důchodu. Je zřejmé, že podceňovat rizika a nedodržovat postupy není dobrým způsobem, jak si urychlovat pracovní činnosti. Je mnohem rozumnější vykonávat činnosti pomaleji, ale bezpečněji pro všechny zúčastněné zaměstnance.
Všichni zaměstnanci bez ohledu na postavení v organizační struktuře podniku jsou povinni dodržovat pravidla BOZP, technologické pokyny na pracovišti a samozřejmě neužívat návykové látky při výkonu zaměstnání. Jakékoli porušení je důvodem k udělení postihu nebo rozvázání pracovního poměru. Velké množství pracovních úrazů není dobrým faktorem pro žádného zaměstnavatele. Jednak dochází k častým kontrolám z Inspektorátu práce, ale hlavně do takto rizikového podniku se budou kvalifikované lidské zdroje jen velice těžko shánět.
Společnost CIUR, a. s. se snaží prostřednictvím bezpečnostního technika o včasnou identifikaci rizik, která by mohla zaměstnancům způsobit nějakou zdravotní újmu. Technik dohlíží na značení cest, kam se mohou produkty ukládat či nikoli, nepřehledné úseky jsou vybaveny dopravními zrcadly, doplňuje lékárničky a v neposlední řadě vede knihu úrazů, do které zapisuje veškeré pracovní úrazy, a ty s pracovní neschopností musí administrativně vybavit a nahlásit na příslušný inspektorát práce. Problematika BOZP je po legislativní stránce velice dobře propracovaná.
Při dodržování BOZP, aplikaci ochranných pracovních pomůcek, dodržování pracovních a technologických řádů, učiníme jako zaměstnanci pro ochranu zdraví maximum. Pokud nastane pracovní úraz při dodržení veškerých zákonných opatření i BOZP, je pochybení na straně zaměstnavatele, který je pro možnost odškodňování zaměstnanců po pracovních úrazech pojištěný.
Autor: Mgr. Jan Soukup, MBA, student LIGS University