Anti-fraud management: Metody detekce rizika účetních chyb a podvodů

Nejvyšší zásadou vedení účetnictví je věrný a pravdivý obraz, anglicky "true and fair view", označovaný též jako věrný obraz (věrné zobrazení). Proto je v zemích EU, v prostředí mezinárodního účetnictví, uplatňována reálná hodnota, čistá současná hodnota v případě sezónních produktů. 

Mimo kladný tvůrčí přístup řízení a vykazování hodnot provázené zodpovědností za výběr metody a zpracování objektivních dat, je zde i tzv. kreativní účetnictví, charakteristické snahou přizpůsobit hospodářské transakce nebo způsob účtování o nich záměrům určité skupiny uživatelů účetních výkazů. Jako ukázku hospodářských transakcí ve smyslu záporně kreativního managementu lze v současné době uvést mimo oceňování, například rychlý odprodej aktiv za nízkou cenu bez předchozí tvorby opravné položky, což vede v dalších fázích k tunelování podniku. Obdobné fiktivní prodeje a nákupy a další netransparentní operace, se v účetnictví objeví jako cílový stav. Úmyslné zkreslování údajů v účetnictví samém z důvodu získání prospěchu je možné téměř ve všech položkách rozvahy. Může však dosáhnout kvalifikování jako podvod coby úmyslný trestní čin a jeho postih, upravený Trestním zákonem. Jak ale prokázat úmysl zaměstnance nebo vedení? Prokázání úmyslu pro získání neoprávněné nebo protiprávní výhody je stále ještě v reálném životě „tvrdým oříškem“. 

Lze namítnout, že pokud firma podléhá v souladu s Českou účetní legislativou auditu, neměl by tento problém vůbec nastat. Pokud ale daňový poradce a zejména auditor zjistí takovéto nedostatky, v tento okamžik vyvstávají profesní otázky auditora jako nezávislé osoby, zejména zachování mlčenlivosti a loajality.

Kde potom leží hranice mezi účetním podvodem a přijatelnou mírou kreativity zpracování účetních dat? 

Jaké jsou symptomy úmyslného účetního podvodu a jaké kreativního účetnictví? 

Aktuální otázkou je pak stanovení hranic mezi kreativním účetnictvím v rámci zákonných předpisů a nelegálními účetními podvody, na které se vztahuje Trestní zákon. Tyto a množství dalších vyplývajících otázek představují ne zcela zaplněný prostor pro další analýzy, systematizaci poznatků praxe v oblasti příčin a důsledků kreativního účetnictví a účetních podvodů a současně způsobů jejich prevence a odpovídající represe.

Jedním z možných přístupů, které lze využít k detekci a řízení účetních chyb a podvodů způsobených také využitím kreativních metod účetnictví za rámcem věrného zobrazení (anti-fraud management) je CFEBT přístup resp. CFEBT risk triangl účetních chyb a podvodů. 

Model CFEBT vychází z hypotézy vztahu mezi účetním výsledku hospodaření před zdaněním (EBIT) a vývojem peněžního toku (cash-flow) v období pěti let. CFEBT model je navržen ve formě auditorského testu: v 1. fázi jako analytický test věcné správnosti (CFEBT M-skóre), kdy je výsledné skóre porovnáno s materialitou (hladinou významnosti). 2. fáze představuje modifikovaná verze CFEBT modelu resp. detailní test vztahů na hladině významnosti. Prostřednictvím detekované hodnoty M-skóre lze detekovat v 1. fázi vztah mezi vývojem EBIT a cash flow v čase. Pokud je zjištěná hodnota M-skóre vyšší než stanovená materialita. Poté následuje test 2. fáze resp. detailní analýza významných odchylek vývoje účetních vztahů testovaných účetních období, kdy jsou zjišťovány jednotlivé významné odchylky na úrovni vývoje významných hodnot účetních výkazů a vývoje cash flow. 

Prostřednictvím detailního testu lze detekovat rizikové oblasti ve vykázaných účetních hodnotách a posoudit riziko manipulace s výsledky finanční analýzy, zejména pro vlastníky, investory, osoby pověřené správnou a řízením. Pro interní auditory a osoby pověřené správnou a řízením (Corporate Governance) mohou detekované rizikové oblasti například přispět ke zvýšení efektivnosti řízení procesů a rizik v účetnictví a controllingu, jako nástroj řízení anfi-fraud systémů. V neposlední řadě zkvalitnění vypovídací schopnosti účetnictví může napomoci ke snížení informační asymetrie mezi vlastníky a manažery Corporate Governance.

Výhodou CFEBT přístupu je pro rozšíření úhlu pohledu na vypovídací schopnost účetních výkazů a to za rámec možností finanční analýzy, respektive „očima“ ekonomické podstaty.

Takovýto pohled umožňuje snížit informační asymetrii mezi tvůrci a uživateli účetních výkazů a účetních informací a současně poskytuje prostor pro jejich kvalitnější rozhodování.